TreeWork

Jak pečovat o stromy, řez stromů




Základní informace o nejběžnějších druzích stromú rostoucích v České republice z hlediska jejich péče a údržby.

Bříza

Lípa

Ořech

Vrba

Javor

Dub

Buk

Jasan

Kaštan  

Topol  

Pajasan  

Platan

Jedle

Smrk

Modřín

Borovice

Řez jehličnatých stromů



Bříza bělokorá

Břízy jsou výrazně světlomilné stromy, jemně větvené, snášející jen velmi špatně řez. V žádném případě se nehodí k tvarování. Špatně nesou zásahy do dřeva. Nevyžadují pravidelný řez, v dospělosti odstraňujeme pouze větve suché, nemocné či napadené a staticky nebezpečné. Břízy se vyznačují intenzivním jarním mízotokem, a proto je řezem ošetřujeme nejlépe ve vegetační době, až po úplném vyvinutí listového aparátu. Pokud kácíme v předjaří břízy, je vhodné si alespoň týden před jejich likvidací slabě naříznout na bázi kmene poslední letokruhy dřeva, ze kterých postupně mízotok vyteče. Při postupném kácení nám silný mízotok ztěžuje práci. Břízy často rychle usychají od vršku stromu. Někteří odborníci se domnívají, že jsou napadány tracheomykózami. V těchto případech je řez suchých a na zem padajících větví třeba provádět pravidelně tak, aby nedošlo k ohrožení provozní bezpečnosti a pokud možno mimo dobu největší infekce (ne v květnu a červnu, ale nejlépe až v září nebo říjnu). Řez suchých větví na vrcholu koruny provádíme vždy až na úplně zdravé dřevo a na silný, dostatečně zdravý postranní obrost.
Více informací

Zpět



Lípa srdčitá

Středně rychle rostoucí strom s korunou vejčitou, ve stáří až široce vejčitou, se spodními větvemi výrazně převislými až k zemi. Vyznačují se výraznou kořenovou, kmenovou a korunovou výmladností a dají se i poměrně dobře tvarovat. Jsou to stromy vhodné pro řez na hlavu a na čípek. Jejich dřevo je velmi měkké a poměrně křehké, v místech extrémní vnější zátěže se velmi často láme. Lípy se velmi dobře vypořádají se zásahy do svých částí. Mladé stromy do 15 – 20 let jsou schopny zacelit za jedno vegetační období i řezné rány o průměru 2 – 3 cm. Lípy jsou stromy sympodiálně se větvící. V mládí však není velký problém založit a pečovat řezem o korunu s průběžným kmenem. Velmi často ji sami přirozeně vytvářejí. Je však nutno brzy odstraňovat vzniklá tlaková větvení. Ta jsou později velmi často místem statického selhání. Řez lípy lze provádět prakticky celoročně. Lípy však nevyžadují pravidelný řez.
Více informací

Zpět



Ořešák královský

Tento strom se vyznačuje silným jarním mízotokem. Proto pokud je třeba tyto dřeviny ošetřit řezem, je nutné to udělat až v době vegetace, nejlépe v období od druhé poloviny května do konce června. Ořešák snáší řez jen velmi špatně. Lze je bezesporu považovat za dřevinu s velmi slabou schopností čelit řezům. Proto řezem odstraňujeme větve suché, nemocné, napadené a zlomené nebo větve bránící provozu. Pokud se odstraňují větve živé, neměli bychom překročit při řezu průměr větve 5 cm. I tak se rána velmi špatně zaceluje, ačkoli je poměrně rychle zavalována ránovým dřevem a vznik otevřené dutiny není žádnou výjimkou. Je-li nutné staré stromy obvodově zakrátit, lze při rekonstrukci koruny počítat se silnou kmenovou a korunovou výmladností.
Více informací

Zpět



Vrba obecná a bílá

Rychle rostoucí strom s křehkým, měkkým a lehkým dřevem, který se velmi snadno vlivem vnější zátěže láme. Vrba je charakteristická velmi nízkou schopností opravy poranění, zato však velmi rychlou tvorbou hojivých pletiv reagujících na vzniklé poranění. Vyznačují se též vysokou pařezovou a kmenovou výmladností. Řez lze provádět celoročně. U stromových druhů lze ve výjimečných případech i silně redukovat korunu, případně ji odstranit celou a zapěstovat novou ze vzniklých výmladků. Tento zásah je však možný provést pouze v případě akutního ohrožení bezpečnosti provozu v blízkosti staticky silně oslabených jedinců. To proto, že jsou velké řezné rány rychle napadány dřevokaznými houbami, které rozkládají dřevo kmenů a větví a výmladky tvořící sekundární korunu rychle tloustnou a mají tendenci se velmi brzo vylamovat. Vždy je nutné redukci kmene provést na dostatečně silnou a zdravou postranní větev, která převezme funkci terminálu. Každá vrba potřebuje specifický přístup a musí být sesazena v různé výšce dle potřeby. Nejčastěji se sesazují vrby bílé. Vrby jsou stromy vhodné pro řez na hlavu.
Více informací

Zpět



Javor mléč a klen

Javory jsou dřeviny vyznačující se silným jarním mízotokem. Z tohoto důvodu je vhodné řez provádět mimo období vegetačního klidu. Javor je znám relativně špatnou schopností zacelovat rány po řezu – pomalé zavalování řezných ran. Řez snáší javory špatně, tvarování a zejména řez na hlavu, který se u nás často provádí, není úplně ideální. Pokud již musíme javory řezat, můžeme odstraňovat živé větve pouze do průměru 6 cm. Jelikož se javory v mládí větví monopodiálně, je poměrně snadné zapěstování a výchova koruny s průběžným kmenem. Přesto se u javoru mohou vyskytnout výhony s tlakovým větvením, jež je třeba co nejdříve odstranit, protože se snadno v tlakových větveních láme.
Více informací

Zpět



Dub letní a zimní

Duby patří mezi rody dřevin dobře snášející pravidelný řez. Řez lze provádět prakticky celoročně, ačkoli vegetační období je přirozeně vhodnější. Duby se vyznačují silnou přirozenou tvorbou průběžného kmene bez tlakového (vidicového) větvení. Duby jsou dřeviny se silnou schopností zacelovat rány. Duby se vyznačují silnou kořenovou a kmenovou výmladností, s níž je třeba při řezu počítat. Dub odstavuje své nejmladší výhony z funkce a ty následně usychají. Nemá tedy smysl při řezu tyto drobné výhony, velmi často i na koncích dlouhých horizontálních větví, odstraňovat, neboť se v dalším roce opět přirozeně objeví.
Více informací

Zpět



Buk lesní

Strom s korunou široce eliptickou až kulovitou a jemnými a tenkými větvemi. Buk vytváří velké množství tlakových výhonů a větvení, jež je třeba řezem napravovat. Pokud jsou tlaková větvení ponechána, v dospělosti se velmi často a bez jakéhokoli varování vylamují a to mnohdy i za bezvětří. Taková poškození lze pak jen velmi zřídka efektivně ošetřit. Buk patří mezi stromy, který velmi dobře snáší řez. Je tedy možné odstranit živé větve až do průměru 12 cm. Koruna buku je velmi hustá a u starších exemplářů velmi často každoročně dochází k odumírání krátkých větviček nejnižších řádů. Odstraňování těchto suchých větviček je zbytečné, neboť se již rok po řezu objeví nové. Buk snáší řez velmi dobře a lze jej ošetřovat po celý rok. Dokonce jej lze pěstovat i jako vysoký tvarovaný živý plot. Vzhledem k tenké kůře je nutno dát pozor při odstraňování velkých větví. Jejich pádem na spodnější živé větve může snadno dojít k odtrhnutí kůry až na kambium.
Více informací

Zpět



Jasan ztepilý

Rychle rostoucí strom s tlustými, křehkými, řídce větvenými výhony s širokou korunou. Jasan je strom s poměrně dobrou schopností zacelovat rány po řezu. U tohoto stromu není příliš složité zapěstovat a udržet korunu s průběžným kmenem. Jasan nevyžaduje pravidelný řez, avšak řezat tyto stromy můžeme po celý rok. Při kácení jasanu je třeba mít na paměti jeho výraznou pařezovou výmladnost, která může být při jeho odstranění na stanovišti výraznou překážkou. Jasan ztepilý vytváří ve spodních partiích koruny dlouhé a těžké vodorovné větve, které se mohou vlivem větrné zátěže rozlomit. Citlivé zkrácení těchto větví je vhodné zejména na větrných a otevřených stanovištích. Přirozenou reakcí na příliš silné zkrácení těchto větví je pak mohutná tvorba výmladků zahušťujících korunu.
Více informací

Zpět



Kaštan – Jírovec

Málo větvené stromy s tlustými větvemi a široce vejčitou až kulovitou korunou. Jejich dřevo je křehké a snadno se láme. Vyznačují se slabou schopností zacelovat rány, odstraňujeme tedy živé větve do průměru max. 7 cm. Rány po řezech jsou sice poměrně rychle zavalovány ránovým dřevem, ale obnažené dřevo je často napadáno patogeny a velmi rychle hnije, takže větší rány se nestačí zakrýt ránovým dřevem a vzniká otevřená dutina. Proto by se měl řez omezit pouze na odstranění suchých, nemocných a zlámaných větví, případně některých výmladků. Kaštany lze řezem ošetřovat prakticky po celý rok. Vynecháváme pouze předjarní období pro jeho silný mízotok. Zapěstování a výchova koruny s průběžným kmenem není v mládí nijak složitá. Dospělé stromy občas vykazují tendenci tvořit svislé výmladky silně zahušťující korunu. Tyto výhony je třeba citlivě odstranit, nechceme-li je použít pro tvorbu koruny stromu. Větve spodních partií tohoto druhu jsou velmi často dlouhé a visící až k zemi. Díky silné korunové i kmenové výmladnosti lze jírovce dobře tvarovat, je jednou z dřevin, kterou můžeme použít pro řez na hlavu.
Více informací

Zpět



Topol osika

Rychle rostoucí s křehkým a měkkým dřevem. Řezné plochy se sice rychle zavalují ránovým dřevem, velmi často ale vzniklé rány mnohem dříve podléhají hnilobám za vzniku rozsáhlých otevřených dutin. Řez živé větve by tedy neměl přesáhnout 7 cm. Topoly jsou stromy monopodiálně se větvící, s průběžným kmenem až do vrcholu koruny. Řez lze provádět celoročně. U topolů je možné v určitých případech použít i hluboké sesazení koruny na kosterní větve, které rychle obrazí a vytvoří tak staticky bezpečnější korunu. Tento zásah je však možné provést pouze v případě akutního ohrožení bezpečnosti provozu v blízkosti staticky silně oslabených jedinců. A to proto, že velké řezné rány jsou rychle napadány dřevokaznými houbami, které rozkládají dřevo kmenů a větví a výmladky tvořící sekundární korunu rychle tloustnou a mají tendenci se velmi brzo vylamovat. Vždy je nutné redukci kmene provést na dostatečně silnou a zdravou postranní větev, která převezme funkci terminálu. Každý topol potřebuje specifický přístup a musí být sesazen v různé výšce dle potřeby. Jsou to stromy vhodné pro řez na hlavu.
Více informací

Zpět



Pajasan žláznatý

Rychle rostoucí strom s křehkým dřevem a kulovitou, vzdušnou korunou, která je tvořena tlustými, málo větvenými výhony. Regenerační schopnost je vysoká. Velmi dobře a rychle zavaluje rány, ale v jejich blízkosti vytváří velké množství výmladků, jež se mohou snadno vylamovat. Je proto třeba jejich počet redukovat. Pajasan je stromem výrazně světlomilným, jehož větve v dolních partiích koruny nedostatkem světla velmi brzy usychají a snadno se lámou. Proto je třeba tyto větve co nejdříve odstranit z koruny. Vzhledem k tomu, že je pajasan teplomilnou dřevinou a rány způsobené v zimě mohou snadno namrzat, je lépe strom ošetřit řezem v době vegetace.
Více informací

Zpět



Platan východní a javorolistý

Stromy vysokého vzrůstu s kulovitou korunou, tenkými a pevnými větvemi. Platany nevyžadují pravidelný řez. Pouze u stromů v ulicích je vhodné dbát na výchovný řez s úpravou podchodné a podjezdné výšky. U dospělých stromů odstraňujeme obvykle pouze větve provozně nebezpečné. Řez lze provádět po celý rok. Jediným problematickým obdobím řezu je jaro (květen - červen), kdy se rozpadají zralé ochmýřené nažky v kulovitých hlávkách. Tyto nažky se snadno dostávají do dýchacích cest řez provádějících pracovníků a vyvolávají intenzivní kýchání a kašlání. V tomto období je lépe řez ve stromě neprovádět. Jsou to vhodné stromy pro řez na hlavu a na čípek a dají se také dobře tvarovat.
Více informací

Zpět





Řez jehličnatých stromů

Podle odborné literatury většina druhů jehličnanů řez nepotřebuje ani jej dobře nesnáší. Jehličnany nereagují při určitém typu řezu tvorbou nových částí, ale po zásahu většinou nenásleduje úhyn nebo nějaký druh negativní reakce. Po řezu na pařez ale obvykle u většiny jehličnanů úhyn následuje, což u jiných druhů dřevin vždy neplatí. Snad jedinou výjimkou jsou smrk a jedle. Smrk v místě řezu na pařez (pokud je proveden v přiměřené výšce) začne masivně vytvářet výhonky. U jedle zpravidla k úhynu nedojde. Je to ale vždy krajní řešení.

V zdánlivém protikladu k tvrzení o nesnášení řezu stojí fakt, že mnoho jehličnanů je používáno k výsadbě pravidelně řezaných živých plotů (včetně borovic a smrků). Řez prováděný u větví s živým olistěním (dvouleté, ale i starší větve) je obvykle dobře až velmi dobře snášen, ve smyslu rychlé regenerace. Naopak špatná je reakce na řez v místě zastínění. Jehličnany v zastínění obecně (kromě tisu) hůře rostou, pokud vůbec. U jehličnanů s jediným terminálem (borovicovité, tisovcovité) je vhodné včas odstranit konkurenční výhony. Při zničení nebo poškození vrcholu převezme jeho funkci boční výhon.

Naopak tisy a dřeviny cypřišovité (thúje, jalovce apod.) jsou jehličnany, které velmi dobře snáší i hluboké zmlazování. Pravidelný řez u těchto dřevin obvykle způsobuje zahuštění mladých výhonů. U hlubokého řezu nemusí k obnově vůbec dojít, nebo jen pozvolna.

Z důvodů snadnější údržby jsou firmami provádějícími údržbu stromů někdy odstraňovány spodní větve jehličnanů až do podchozí výšky (2,5 m) i v případech, kdy ze zbytku dřeviny jinak mnoho nezbývá. Estetický rozdíl mezi zavětveným a vyholeným smrkem nebo jedlí je významný. U jiných druhů (borovice lesní) naopak zvednutí koruny působí malebně.


Jedle bělokorá

Jedle snáší hlubší řez velmi špatně. Rány se nehojí. Po hlubším řezu začne obrážet ze skrytých pupenů nejen v blízkosti řezů. Velmi dobře snáší pravidelné tvarovací řezy na mladých větvičkách. Jedle je velmi vysoký strom (až 65 m) s válcovitým rovným kmenem o průměru až 2 m. Koruna je v mládí kuželovitá, později válcovitá, na vrcholu ve vyšším věku zploštělá (tzv. čapí hnízdo). Kůra je hladká, většinou světle šedá, ve stáří tvoří tmavší, rozpukanou borku. Jehlice jaou měkké, 2–3 cm dlouhé, ploché, na svrchní straně leskle temně zelené, na rubu s dvěma lesklými proužky. Jedle má silný kůlový kořen a parohovitě větvené postranní kořeny.
Více informací

Zpět



Smrk ztepilý

Smrk je strom, který špatně snáší hlubší řezy. Rány nejsou zavalovány ránovým dřevem, ale v místě řezu tvoří hojně nové výhonky. Naopak velmi dobře snáší pravidelný tvarovací řez na konci větví. Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou. Koruna je štíhle jehlanovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Smrk ztepilý má jehlice na obvodu celé větévky Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene, Dorůstá výšky až 50 m.
Více informací

Zpět



Modřín opadavý

Modřín nesnáší žádný druh řezu. Rány se nezacelují a nevytváří ani výhony. Modříny jsou o dlouhověké, jednodomé, poměrně rychle rostoucí jehličnaté stromy, 15–50 metrů vysoké s rovným průběžným kmenem a rovnovážně odstálými nebo převislými větvemi v nepravidelných přeslenech. Větve jsou dvojího typu: prodlužovací a zkrácené nesoucí jehlice a šišky. Silná borka je ve stáří hluboce rozpukaná a má červenohnědou barvu. Zprvu kůlovitě rostoucí kořen se brzy rozvětvuje na silné postranní kořeny, Jehlice jsou měkké a tenké. Vyrůstají na čerstvých letorostech jednotlivě, na dvouletých a starších větvích po svazečcích. Jehlice jsou ploché, u většiny druhů svěže světle zelené a mají dva článkované pryskyřičné kanálky. Na podzim se barví zlatožlutě a opadávají.
Více informací

Zpět



Borovice lesní

Borovice je strom, u kterého je nežádoucí provádět řez. Výjimkou je řez bezpečnostní. Rány nejsou zavalovány ránovým dřevem a nedochází ani ke tvorbě výhonků. Borovice lesní je co do vzhledu velice proměnlivým a variabilním taxonem. V dobrých podmínkách může dorůst výšky až 40 metrů, na extrémních stanovištích naopak vytváří nízké jedince s pokrouceným kmenem a větvemi, někdy až keřovitého charakteru. Kůra dolní části kmene tvoří šedohnědou, deskovitě rozpukanou borku, v horní části a u větví má barvu rezavou a odlupuje se v papírovitých šupinách, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Jehlice jsou dlouhé 4–8 cm a vyrůstají ve svazečcích po dvou. Co do tvaru jsou rovné nebo podélně zkroucené, tuhé, na vrcholu špičaté. Na větvičce vytrvávají dva až tři roky. Borovice má silný hlavní kořene s mnoha postranními kořeny. Sahá často do značných hloubek až 12 metrů.
Více informací

Zpět